Na Pustevny můžeme lanovkou z Trojanovic, z Prostřední Bečvy sem vyjedeme autem. Dávejte pozor více než kdy jindy, opravují tu příjezdovou komunikaci. Parkoviště je tradičně velmi prostorné, připravte si ovšem 80 korun.

Okem zkontrolujeme, že chata Libušín je pořád ještě po požáru ve stejném stavu, věci na opravě by se snad měly začít dít na jaře příštího roku. A tak raději otočit a směr Radhošť. Kolem stánků s valašskými specialitami projdeme první půlkilometr a po poněkud tvrdším stoupání máme první zastávku s dokonalým rozhledem u vyhlídkového altánu zvaného Cyrilka. Pokud je pěkné počasí, je výhled báječný, neunikne nám třeba Lysá hora, ani spousta dalších majestátných beskydských vrcholů, stejně jako "na dlani" rozložené Pustevny.

Po dalším půldruhém kilometru jsme u velké sochy zdejšího pána, Radegasta, chvíle odpočinku u kiosku nemůže zaškodit. A poučení o stavbě sochy už vůbec ne.

Pokračujeme dál, cesta nás svede jen jedinkrát mírně doprava, nad velkou sjezdovku. Tady další úchvatné výhledy až k Frýdku-Místku a dál k Ostravě, ale zdaleka nejen tam, krajina se tu rozevírá opravdu přímo panoramaticky.

Pak už jdeme do finiše, naším cílem je za další dva kilometry po sinusoidě klesání - stoupání vrchol Radhoště. Máme tu v cíli hned tři záchytné body. Jednak vyhlášenou horskou chatu, ale také vysílač a stejně tak kostelík svatých Cyrila a Metoděje. Odsud se opět nabízejí skvělé rozhledy na celé Valašsko, ale také do vzdálenějších Jeseníků.

Cesta zpět je stejně dlouhá, pět kilometrů. Na Pustevny se vracíme hodně rádi. 10 kilometrů v nohou je cítit, ale spokojenost je na naší straně.

Nezapomeňte na dobré oblečení, zatímco na Pustevnách větřík, na odkrytějším Radhošti pořádný fukejř.