Ve zlínském Laboratorním centru Univerzity Tomáše Bati vedl vědecko - degustační konferenci nazvanou Víno v gastronomii. Úvodní projev o tom, že je víno u nás na vzestupu a to v mnoha směrech. Spíše na mírném a pozvolném, tak to má podle profesora být. V tak navýsost tradičním oboru by žádné skoky druhu množstevního nedoporučoval.

Pane profesore, je ve víně pravda, jak se říká?

Nepochybně to platí a je v něm i mnoho ostatního, je třeba navýsost zdravé. V rozumném množství a dobré kvalitě, pochopitelně.

Tak nejdříve k té pravdě. To chcete tvrdit, že jste opravdu v takovéto kondici a plném pracovním nasazení oslavil devadesátku?

Já to netvrdím, ale protože mám v občance napsáno, že jsem se narodil 11. září 1925, tak to asi pravda bude.

A teď k tomu zdraví a pití vína. Kolik se Vám jeví jako optimální, anebo neškodné a zdraví prospěšné množství?

Denně.

Denně?

Denně asi dvě deci, tak nějak by to mělo být. Víno je skvělé i na dobrou náladu a veselou mysl.

Čehož jste jasným důkazem. Jak moc víno vlastně my Češi pijeme, třeba ve srovnání s okolními státy?

Asi nejblíž máme od nás z jihu Moravy k Rakousku. Tak tedy, zatímco průměrný Čech vypije ročně asi 20 litrů vína, Rakušan o polovinu více. Jinak se v průměru na světe vypijí asi tři litry. Ovšem, jak chápete, jsou země rozlehlé a hodně nevinařské. 

Víno je asi také věda, zrovna o něm vydáváte novou knihu. A pořádáte konferenci.

Věda to je, třeba ve vinařské gastronomii jsme pořád hodně za jinými evropskými zeměmi. Ale zlepšujeme se, víno umíme docela dobře už i k jídlu. Právě tam bývá léčivý efekt nejznatelnější.

Když dokoštuje (ne dopije), loučí se. Zítra přednáší pro změnu na vysoké škole v Lednici. Musí tam autem, v devadesáti jako řidič, samozřejmě. Prostě pan Neuvěřitelný.