Návštěvníci budou moci sledovat práci několika desítek zručných kovářů. V sobotu se akce uskuteční od 10.00 do 18.00 hodin a v neděli od 10.00 do 15.00 hodin, kdy budou zároveň vyhlášeny výsledky letošní soutěže kovaných plastik a výrobků. Sympozium připravilo občanské sdružení HB collegium spolu se správou státního hradu Buchlova.

"Ve výstavních prostorách a nádvořích bude k vidění výstava kovaných plastik, které kováři vytvořili za uplynulé desetiletí. Na kovářském jarmarku si mohou návštěvníci zakoupit nejen ručně kované výrobky, ale také autorské šperky, drátenické výtvory a jiné zboží od umělců zpracovávajících kov," řekla Šnajdarová.

V galeriích se chystá už tradičně prodejní výstava nožů a letošní novinkou je i prezentace platnéřské dílny. Nejen děti se mohou těšit na ukázky práce podkováře, ale i na Lenčino loutkové divadélko, kování hřebíků pod zkušeným dohledem kovářského mistra a soutěže v hodu kovadlinkou a kovářským kladivem. Po oba dny bude přímo na prvním hradním nádvoří také probíhat tavba železné rudy v historické peci.

Z kovářských dílen se budou už tradičně prezentovat hosté z Belgie a Norska, dále ze Slovenska, řemeslně vysoce cenění kováři z Milostovické kovárny, týmy z Valašska, jižní a severní Moravy, nebudou chybět zástupci kovářů z Čech a v neposlední řadě také místní týmy z Uherskohradišťska, nevyjímaje loňské vítěze kovářské soutěže Čertovu kovárnu z Podolí.

Letos poprvé se v rámci jubilejního 10. ročníku Buchlovského kování uskutečnilo v týdnu před termínem akce Kovářské fórum. Na I. nádvoří hradu Buchlova vytváří tým kovářů z Valašska, pod vedením Erika Bechného, sousoší, které bude natrvalo umístěno v prostorách hradu. Inspiraci našli autoři v hradních pověstech, konkrétně v postavě paní Hildegardy, která je symbolem hradu, coby černá paní buchlovská.

Umění kovat patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti už odpradávna. První pokusy zpracovávat železo objevujeme již ve 3. tis. př. n. l. Nálezy z tohoto období pocházejí z Mezopotámie a jsou velmi vzácné. Větší rozvoj kovářství nastal ve 12. stol. př. n. l. v Asii, kde se začínají vyrábět první kovové předměty denní potřeby. Skutečně prudký rozvoj používání železa, a s tím i kovářství nastal v haštalském období (cca od 7. století př. n. l. až do roku 450 n. l.), v té době začal být využíván i bronz. U slovanských kmenů bylo kovářství velmi ceněno, kovář byl považován nejen za řemeslníka, ale i léčitele a jakéhosi ochránce vesnice od zlých duchů. Kovářským bohem byl Svarog – bůh nebeského světla a ohně. V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem, ceny kovářských výrobků jsou velmi vysoké a kvůli nedostatku kovářů mají stále stoupající tendenci.