Jsme u restaurace U Zámku, naproti místa, kde už léta vždy ve vrcholícím čase parna (m)učí Mistr Václav Hudeček své houslové nástupce na vyhlášené Akademii. I přes cestu začíná vonět jídlo z místní kuchyně.

Třebaže není spěch, rádi se zrychleně mrkneme do denní nabídky meníčkových záležitostí, sotva proběhneme kolem pivních štamgastů do nekuřácké jídelny. Mají tu pěkně prostřeno, dýchá tu jakýsi poklid, ale i znatelná obyčejnost. Což nemusí být na škodu, až budeme chtít luxus, máme v Luhačovicích také kam jít.

V nabídce jsou s uzenou polévkou tři jídla, dvakrát ryzí klasika a jednou tvarohové ovocné knedlíky se šlehačkou.

Chutíkovo hodnocení vychází na 2,5 hvězdičky.

• bezplatné parkování
• nepříliš inspirující exteriér i interiér
• chutná polévka
• nízké ceny
• nevýrazná, obyčejná chuť jídel

Jestliže říkají latiníci, že "fínis coronat opus," tedy konec korunuje dílo, pak to U Zámku neplatí. Tady se kupodivu nejvíce povedl začátek. Tedy obyčejná uzená polévka s rýží. Poctivá chuť, opravdu.

Co se jahodových knedlíků a šlehačky týče, řekněme, že ujdou, na michelinskou hvězdu to tedy není, na jednoduché sladké nasycení snad ano, i když si Chutík umí představit daleko lepší aranž na talíři.

Hamburská svíčková s knedlíkem neublíží, ale ani trochu nenadchne a jen utvrdí shodné mínění Chutíkových. Vrátili jsme se snad do uniformních časů socialistického pohostinství?  Téměř to tak vypadá. Včetně obsluhy, interiéru a unylé nálady.

To není kritika, to je konstatování vjemu. Nutno dodat, že ani rybě ani raku odpovídají i ceny. Vysoké rozhodně nejsou, najíte se tu za pár šupů. Jídlo vyšlo na 70 a 65 korun i s polévkou.