Osoby a obsazení: dvě ženy, dva muži, dva malé traktory, jedna sekačka, jeden křovinořez. Ještě v osm ráno byl trávník pěkně vysoký, vrůstal do keřů i mezi stromy, kolem druhé odpoledne bylo prakticky hotovo.

Celá plocha opravdu prohlédla.

"Začínali jsme ráno, máme přesný rozpis práce, na jednotlivých úsecích se střídáme, tady vidíte plný kontejner zmačkané trávy, to bude biologický odpad, ale to už jde mimo nás. Tady u bývalé knihovny je tráva o něco nižší na takzvaně kladeném trávníku, u sochy partyzána v západní části parku ji necháváme o něco vyšší. Já jsem dnes jezdil se sekačkou, to vybíráme místa, kam se traktor s velkým zásobníkem nedostane," vysvětluje jeden ze zdejších zkrášlovačů centra Zlína Jindřich Mikulka.

Jeho kolegyně na traktoru zatím krouží poslední kolečko. "Už toho máme opravdu dost, ale když se podívám na výsledek dnešní směny, tak mám hodně dobrý pocit, je to tu paráda, myslím, že jsme na jednom z nejnavštěvovanějších míst Zlína, lidé sem chodí opravdu rádi a mají tak město za své, tak to má být," dodává na sedadle traktoru s tím, že se docela ráda zase postaví na vlastní nohy.

Jestliže je tohle místo opravdu tím, které mají lidé hodně rádi, stačí ujít sto dvěstě metrů a nehybný stav věcí v areálu bývalého okresního soudu vám s přehledem převede náladu úplně jinam...