Do Hostýnských vrchů si to nasměrujeme krajem lesa, anebo po docela přehledné silničce. Stoupáme naprosto příjemně, po pravé straně si nemůžeme nevšimnout pěkného skalního útvaru.

Cesta nás pak vyvádí poněkud ostřeji nahoru, ale aby toho nebylo dost, na rocestí zvolíme úkrok doprava. Tamtudy je to mírně náročnější. Vyjdeme až do horních partií pořád ještě nespícího lesa. Pro změnu mírně klesáme a držíme se vlevo. Po kilometrovém sešupu dorazíme zpět na spojnici Lukovečka a Rusavy.

Po silnici jdeme asi kilometr a půl dalším klesáním, až vyjdeme z lesních partií na okraj Rusavy.

Naše kroky pak vedeme nikoliv do vesnice, ale držíme se vpravo. Jsme na slušné asfaltce a po ní pěkně na horizont, tedy zase zvolna nahoru.

Z kopce potom volíme další sice příjemnou, ale ne úplně krátkou procházku lesem. Odoláme pokušení vyrazit doleva nahoru příkřeji na hřeben směrem k Trojáku a pohodlně se přesuneme na další rozcestí.

To už nás pak nasměruje do Držkové, v rázovité obci nás za další dva kilometry čeká navýsost zasloužené občerstvení a znavení tak akorát vyčkáme na autobus. Ten nás bezpečně za pětadvacet minut doveze přes Kašavu a Lukov až do Zlína.