Náhrobky z druhé poloviny 16. století pocházejí z místního kostela Nanebevzetí Panny Marie ještě z období, než Rottalové nechali kostel přestavět do dnešní barokní podoby. S největší pravděpodobnosti se jedná o první odborný konzervátorský a restaurátorský zásah po více než 400 letech.

"Náhrobky jsou unikát, je to v holešovském muzeu jediná památka na rod Šternberků, který holešovské panství vlastnil více než dvě století do roku 1574," podotkl historik Ondřej Machálek z Městského muzea při Městském kulturním středisku Holešov.

Podle restaurátora Lubomíra Tomance, který se během rekonstrukce holešovského zámku podílel na opravách kamenným portálů a prvků v zahradě, se náhrobky musejí očistit a poté zpevnit speciálním přípravkem z rozpuštěného křemíku. Včetně nutné fáze vysychání bude celá etapa trvat týden. Poté se kameny vrátí na místo a budou dál zdobit barokní kapli.

Text na kamenných fragmentech je psaný češtinou z 16. století a dokládá, že jeden z náhrobků patří Markétě z Ludanic, druhé ženě Jana mladšího ze Šternberka a matce Jindřicha ze Šternberka, a druhý Janu Krušinovi z Lichtenburka, následujícímu vlastníkovi holešovské tvrze. Poté, co Rottalové holešovský kostel přestavěli, dostaly se náhrobky do jednoho z městských domů a staly se druhotným stavebním prvkem. Místní vlastivědní pracovníci je objevili na počátku 30. let minulého století. Po uložení v depozitáři městského muzea jsou nyní trvalou součástí zámecké kaple.

Zrestaurování náhrobků je první fází oprav všech kamenných prvků v kapli. Práce budou v následujících týdnech pokračovat.