Akci pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně společně s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V pátek ráno si Markéta Pilátová a Dolores Baťa Arambasic prohlédly knihovnu.

Lidé nezklamali a přišli na čtvrteční představení knihy v hojném počtu. Jak sama autorka románu řekla: "Zlíňané jsou nejpovolanější publikum, protože velmi dobře znají kontext románu." Znalost života Jana Antonína Bati se ukázala i při následné debatě, kdy padaly různé dotazy a komentáře.

Vzácným hostem byla nejen pro knihovnu, ale i pro nadšené diváky vnučka J. A. Bati Dolores Baťa Arambasic, díky jejímž vzpomínkám a rodinnému archivu mohla kniha vzniknout. S radostí odpovídala na otázky, fotila se a podepisovala knihy. "Cítím se tu jako doma," řekla na začátku programu.

Setkání s touto významnou osobností si nenechali ujít ani představitelé J. A. Bati a Marie Baťové ze zlínského divadla Rostislav Marek a Tamara Kotrbová. "Na hru Já, Baťa se paní Dolores přijde podívat již tuto sobotu," uvedla Ludmila Plačková, projektová manažerka z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

V pátek ráno obě dámy navštívily knihovnu znovu. Zaměstnanci pro ně připravili speciální exkurzi, "Mám ráda všechny knihy od Tove Jansson, sérii o Mumíncích, nejoblíbenější z nich je Tatínek píše paměti," prozradila Markéta Pilátová a zároveň vzkazuje čtenářům: „lidé, čtěte, protože tak krásné knihovně se prostě nedá odolat. Kdybych byla ve Zlíně každý den, chodila bych jenom sem."

Dolores Baťa Arambasic se zde inspirovala pro další práci s archivem v brazilském městě Batatuba, který se také nachází v bývalé Baťově továrně: "Líbí se mi propojení knihovny s kulturním děním ve Zlíně. Také jsem zde cítila Baťův systém v tom smyslu, že čtenář je zde pánem. Přijde do knihovny, řekne, co potřebuje a to také dostane."

Fotogalerie