...neboť od rusavského Obecního úřadu, kde necháme stát vůz, ale kam nás také dopraví autobus, se vydáváme kolem školy a řady hezky upravených stavení pěkně zhurta do pořádného kopce. Není divu, zčaínáme na nějakých 400 výškových metrech a míříme o 300 výše, to se někde projevit musí.

První dva kilometry jsou opravdu poněkud drsnější, asfaltka je ovšem dokonalý podklad a tak není od věci se tu a tam zastavit a pokochat se výhledy. Kolem turisty Zlínka s doprovodem se občas protáhne cyklista, jinak je to ale docela sólocesta. Polovinu výškového převýšení máme za sebou, když dorazíme kolem rozkvétajících luk, ale i podivuhodného obydlí tvořeného jakoby vojenskou maringotkou do lokality zvané Grapa.

Posezení je vítáno, dál nás směrovka vede po žluté značce směr Bukovina. Pořád jsme v krásné přírodě, zase mírně stoupáme, tady ale vlastní náročnost postupně klesá a svoji oblíbenou dávku kyslíku dostávají plíce.

Z asfaltky seběhneme lesní zkratkou a jsme pod majestátným Hostýnem Na Valech. I Teď máme na vybranou, buď zase po silnici zvolna  nahoru, anebo dvěma úseky daleko strměji, zato kratší cestou až k poutním domům a samotné bazilice. Volíme kupodivu náročnější trasu, za čtvrt hodiny se ovšem fotíme už na vrcholu více než 700 metrů nad mořem.

Prohlídka baziliky osvěží duši a ta dá ještě síly nohám. Stojí to zato, všimneme si větrné elektrárny, rozhledny i dalších pozoruhodností, ty jsou tu včetně slavné křížové cesty a nádherných výhledů na každém kroku.

V jedné ze dvou restaurací malé občerstvení a pak zase nějakých pět šest kilometrů pohodově zpět. Svaly už dostaly zabrat, ale do rázovité podhorské vesnice to zvládne každý.