Přivezli mi více než dvacet kubíků dřeva. Pořádně silné dubové a bukové kmeny. Když mu je uložili kousek od jeho domu, vkradla se do hlavy zajímavá myšlenka.

"Nařezat a uskladnit tolik dřeva, je pořádná zabíračka. A tak jsem si to maličko zpestřil," vypráví mistr mnoha pracovních oborů.

Připravil si v přestávkách mezi prací s motorovou pilou tři pěkné kotouče, dal je dohromady, vyřezal speciálně oči, zlehka nařízl ústa, přimaloval knoflíky i další součásti oděvu barvou a ještě přidal kousek z vánočního stromku coby hůl.

"Všechno jen tak pro radost, když už asi nebudeme mít v této zimě opravdového sněhuláka, tento ale určitě vydrží déle," přehlíží své veselé originální dílo pan Josef.

Nos je mrkvový, kdyby přes noc ještě mrzlo, což se dá předpokládat, zahřeje bukovo - dubového sněhuláka starší čepice.

"Tu jsem našel ve sklepě, snad mu poslouží. Možná mu ještě přidělám ruce, důležité je, že nebude podléhat povětrnostním vlivům a až tudy půjdou děti z místní školky, čeká je zážitek. I když už asi nebude mrznout a sněžit," usmívá se sympatický tvůrce prvního celoročního posla zimy.

A pak, že jsou sněhuláci pouze výsadou bílé zimy...

Fotogalerie